1. června 2015 v 14:26
Dělala jsem luxusní společnici asi 5 let, chodila jsem s klienty na různá jednání, obchodní večeře, večírky, rauty apod. Klient od luxusní společnice požaduje reprezentaci, to znamená, že slečna musí být vidět, jednou se mi stalo, že si mě objednal klient, ale zapomněl se podívat na tělesné parametry, objednávku zrušil, protože jsem prý malá, a to měřím 170 centimetrů, zase tak malá si nepřijdu, ale on měl jasné požadavky. Vyjadřuješ se tu, jakoby to bylo je tak dělat luxusní společnici, já než jsem se vůbec odhodlala napsat agentuře, pro kterou jsem chtěla pracovat, tak jsem na sobě musela pořádně zamakat, protože jsem věděla, že agentura přijímá pouhá 2 procenta dívek, musela jsem vypilovat jazyky (jen angličtina opravdu nestačí), nechala jsem s udělat nové fotky a taky jsem vyrazila za nákupy do zahraničí (šaty, boty, spodní prádlo atd). Vážně to není jednoduché holka se o sebe musí pravidelně starat, tou dobou jsem na nehty chodila co dva týdny, s vlasy jsem to měla tak, že jsem chodila každé dva týdny na dobarvení odrostů a po měsíci na posunutí (mám je prodloužené), neměla jsem pro sebe prakticky volnou chvilku, volno jsem trávila v solárku, posilce a taky ve škole, nemohla jsem si nic naplánovat, protože klient byl vždy na prvním místě, a ještě něco, u takové agentury nemáš jistotu, že budeš mít každý měsíc práci, prostě čekáš a nevíš, ano já měla práci skoro pořád, ale to jen díky tomu, že se umím ke klientům chovat, neměla jsem klienta, kterého bych viděla pouze jednou a tohle umí málo která holka. Po 5 letech jsem toho měla dost, neměla jsem čas na rodinu a přátele, neustálé cestování mě strašně vyčerpávalo, ano asi nebýt toho, tak nemám ve 25 letech vlastní byt a auto, něco mi to dalo a něco mi to vzalo, asi jako vše